Loupak.cz - Vtipy

Potkají se dva kamarádi z války a vzpomínají na svého kamaráda, který je zachránil před tankem.
„Hele, pamatuješ, jak skočil pod ten tank s granátem a přitom řval Za stranu a za lidi?”
„Ale Pepo, on neřval Za stranu a za lidi, ale Zasrané náledí!”

V nacistickém zajateckém táboře se velící důstojník rozhodl, že na Štědrý večer propustí některé své vězně. Nejspravedlivější bude, když každému položí otázku a ti, kteří odpoví správně, budou propuštěni.
První přišel na řadu britský důstojník. Němec se ho ptá: „V roce 1912 se slavná loď srazit s ledovec. Jak se jmenovat ta loď?”
Brit nezaváhal, řekl, že Titanic, a byl propuštěn.
Druhý přišel na řadu Američan. Velitel se ho ptá: „V roce 1912 se srazit Titanik s ledovec. Vy vědět, kolik životů být tehdy ztraceno?”
Američan řekl, že 1517, a byl propuštěn.
Třetí na řadu přišel Žid. Německý velitel spustil: „V roce 1912 se Titanik srazit s ledovcem a potopit. Tenkrát zahynout 1517 lidí. Jak se jmenovali?”

Nejmenovaný vojenský útvar na území České republiky. Generál: „Kde máme vojáky?”
„V zahraničí!”
„A tanky?”
„Ve šrotu!”
„Letadla?”
„Popadala!”
„Parašutisti?”
„Vyskákali bez padáků!”
„Sakra, vždyť my nemáme armádu!”
„Ale máme. Armádu nezaměstnaných!”

Rozčiluje se velitel: „Je tu průvan, zavřete okna!”
Nakluše před něj voják: „Vojín Průvan zde, pane veliteli. Proč mám zavřít vojína Okna?”

Co má voják pod postelí?
Uklidit.

Vojáci jdou do války a velitel jim povídá: „Jdete do války. Buď zůstanete naživu, nebo v boji padnete. Když zůstanete naživu, to je dobrý. Když v boji padnete, budete mít dvě možnosti: Buď vás pochovají a nebo z vás cosi uvaří. Když vás pochovají, to je dobrý. Když z vás cosi uvaří, budete mít zase dvě možnosti: Buď to bude mýdlo a nebo papír. Když to bude mýdlo, to je dobrý. Když to bude papír, máte zase dvě možnosti: Buď to bude papír kancelářský a nebo toaletní. Když to bude papír kancelářský, to je dobrý. Když to bude papír toaletní, máte zase dvě možnosti: Buď vás dají do ženského WC a nebo do mužského. Když vás dají do ženského, to je dobrý, ale když do mužského, pak jste definitivně v pr...”

Nechá si velitel nastoupit nováčky. Ti celí vyplašení čekají, co se bude dít.
„Já jsem major Zelenka a teď se mi budete představovat vy.”
Ukáže na prvního v řadě.
„Já jsem, prosím, Poláček.”
„Hm, další.”
„Mé jméno je Novák.”
„Další!”
„Já se jmenuju Volivka.”
„Cože? Volivka? U nás na vesnici jsme měli taky jednoho Volivku a víš, jak jsme mu říkali, vojíne?”
„Nevím, majore.”
„Volivka, Volivka, ty jsi ale polívka. Cha, cha, cha.”
„U nás na vesnici byl taky jeden Zelenka a víte, jak jsme mu říkali, majore? Zelenka, Zelenka, ty jsi ale debil!”

Kolem parašutisty prolétne človíček bez padáku.
„Kde máš padák?!” diví se profesionál.
„Na co?” volá zdola frajer. „Já si chci jen skočit na pivo!”

Letí výsadkové letadlo do Afghánistánu s dobrovolníky na čtvrt roku, velitel vydá příkaz: „Vyskakovat!”
„To je vysoko, zabijeme se!”
„Dobrá, klesnu na pět metrů, níž už ne, to naskakují ti, co jsem přivezl před dvěma roky.”

Za druhé světové války existovali i rakouští partyzáni, kteří strávili celé měsíce v Alpách na lyžích a bojovali proti Němcům. Blížil se konec války, bylo jaro 1945. Dva partyzáni si povídají: „Poslyš, co uděláš úplně první, až se vrátíš domů?”
„No, co bych asi tak mohl udělat? Mám doma krásnou mladou blonďatou ženu a už dva roky tady šaškuju na lyžích. Co asi tak udělám prvního?!”
„Aha, no jo, rozumím. A co teda uděláš jako druhé?”
„No, hm... asi si sundám ty zatracené lyže!”